REPORT
Report z akce Convextion aka E.R.P. live od ahZ
Když jsem poprvé uviděl, že se v Praze bude konat merenda, na které zahraje můj velký oblíbenec E.R.P. aka Convextion, skákal jsem radostí. V životě by mě nenapadlo, že ho někdy uvidim naživo. Radost byla o to větší, že místem jeho vystoupení byl Swim, nový prostor v centru Prahy...
Jak už to u DJů bývá, když mají volný víkend, málokdy vyrazí na mejdan. Povětšinou jsem rád, že mám volno, plánuju sobotní celodenní výlet, čumim na filmy, u toho vyvářim dobroty a posloucham muziku.
Pátek patnáctého února byl speciální hned v několika věcech. Jednak byl dnem návratu z ticha týdenního pobytu v opuštěné chalupě zapadané metrem a půl sněhu, jednak byl dnem pravidelného hraní k večeřím v jednom pražském hotelu. Tou třetí věcí byla bezesporu debutová návštěva nového prostoru nedaleko Václaváku, který se charakterizuje slovním spojením "club meets kitchen".
Klub Swim si pohrává s tématem vody. To je zřejmé. Inspiraci ke zrovna tomuto pojetí klubu tvůrci získali během extrémně suchého loňského léta. Detailně lze tento přístup prostudovat ještě před vchodem dovnitř, v textu za hezky čistým sklem v průchodu Štěpánské pasáže.
Zdál se mi sen, jako fakt, a v tom snu jsem byl ve Swimu zády u basáku a koukal na taneční bazén, ze kterého nevedly podlouhlé schody, jako je tomu ve skutečnosti, ale dno se z vzrůstající vzdálenosti od DJe pozvolna snižovalo asi jako "skatovej bank". Zřejmě výsledek diskuze s kámošem na téma schodů do bazénu... Pár dnů nato jsem inkriminovaný bazén viděl na vlastní oči. Solidní tvrdá dlaždičková stavba. Stůl pro DJe vypadá z ánfasu jako vyvýšený startovní můstek, délku má ale ideální pro veškerý technický vercajk. Vlastní bazén je svou velikostí dostačující, jenom ty schody budou nejspíš přitahovat tázavé myšlenky. Černé stěny, mohutná vzduchotechnika na stropě, dva rychlé bary, lesklé zábradlí a houpací barovky, všechno působí dobře, možná trochu studeně. Což lze pochopit s ohledem na to, odkud jsem právě přijel. Jedno je jisté, v létě se tu člověk bude cítit pohodlně, odvětrán, osvěžen a občerstven.
Sympaticky a koncepčně působí i vizuální zpracování letáků budících dojem pohledu přes vodu, nebo chcete-li na rozpitý text, napadlo mne při studiu velkého printu programu schovaného za sklem před vchodem do horní, bistro části podniku. Jídlo jsem si tu osobně nedával, takže o objektivitě nemůže být řeč, nicméně soudě dle menu na webu budou pokrmy na hony vzdálené nabídce jednoho z "highlightů" mého oblíbeného pořadu Ano, šéfe, motorestu Ušák u Prunéřova.
Po návštěvě Swimu tedy jistě nebude nutné zlomit kartáček na zuby, zahodit kamínek, což je ten rituál že ano, políbit zem, aby se člověk nemusel vracet zpátky. Ba naopak, těším se moc na letní vedra a zatěžkávací zkoušku odvětrávání klubu s fajn drinkem v ruce a příjemnou chutí dojedené dobroty v ústech.
"Hm, mohlo by to hrát trochu hlasitějš," proběhla mi hlavou myšlenka. Tu vzápětí zapudila druhá s vysvětlením, že přeci jenom jsme pouze v prvním suterénu a víme, jak to dopadlo s mejdany v Mono Fono, a na to si ve Swimu určitě dávají bacha. Nicméně ani tohle vědomí mne nezbavilo dojmu, že by Gerardův živák mohl být hlasitější. První půlhoďku si tento nenápadný čtyřicátník střihnul v Convextion módu, tedy v techno a dub techno rytmu, a hezky tak navázal na Dash, která večírek uvedla solidní hypno selekcí, co se nikam extra netlačila. Druhou půlhodinkou mne potěšil víc, poněvadž to byl E.R.P. jak ho mám rád, tedy nadýchaný, atmosferický a hlavně electroidní. Škoda, že to uteklo tak rychle. Než jsme se nadáli, byl za stroji Nitrous, poladil přenosky a spustil. Poznali jsme tunu věcí od Claro Intelecto. Ondřejovi, který se s Gerardem poměrně skámošil, jsem tenhle support moc přál. Ještě před mejdanem jsme se bavili o tom, jak mu mistr nálad dovezl balíček desek, na jejichž dovoz se jen tak mezi řečí zeptal. A že za ně Gerard vůbec nepožadoval prachy. Taky jsme vedli debatu o obalu jeho prvního alba, které, světe div se, zdobí fotka ze stanice metra trasy A a jejího legendárního a dnes už zase velmi cool čočkovitého obkladu. Ten prý nafotil jeho kámoš před lety...
Gerardova diskografie je velmi solidní. Ovlivněn detroitskou vlnou v začátcích produkoval pod různými "monikery", v roce 1995 tvorbu odstartoval eponymním singlem nejenom jako Convextion, ale i jako I/O, po jednom singlu vydal pod jmény Syne Language, T/O/L nebo Time Line Curve, až skončil v první dekádě nového tisíciletí pod těmi dnes již známými. Convextion, které používá pro své odrůdy techna a E.R.P., (jenž znamená Event Related Potential), které používá pro electro. Jeden pojící prvek se ale jeho tvorbou line jako červená nit - atmosferičnost. Téměř vždy nezapomene přidat nějakou plochu. Pod jménem Convextion vydal dvě alba, jako E.R.P. jedno, tedy "Afterimage" v loňském roce. Jeho hudba je hodně oblíbená a diskutovaná, cena jeho starších releasů v aukcích v posledních letech značně stoupla. Po jeho "notebook lajvku" ve Swimu tak zůstává v paměti uspokojení jen částečné. Hlavou spíš rezonuje jedná zásadní a doposud nezodpovězená otázka. Proč k sakru hrál jenom hodinu?!
foto: archiv