Report z Defected Croatia 2018 od DJe Funa

Jestliže bylo minulé léto na Defected Croatia okolo tří tisíc účastníků, dovolím si odhadnout, že letos se jich sem sjelo možná až dvakrát tolik. Tisíce house-freaks především z Velké Británie, ale i z USA, Holandska, Rakouska či Francie opět doplnila i česká "enkláva" mých osmi přátel. Někteří z nich čerstvě zlanaření, ale většina sestavy stejná jako před rokem. Kdokoliv sem totiž jednou zavítá, další ročníky už prostě vynechat nemůže! :) Mořské vlny, prosluněná přátelská atmosféra, dokonalá organizace a line-up složený z absolutní světové špičky deep, funky, soulful a underground house music. Ne, pochopitelně tím nemyslím žádné Garrixy, Guetty, Tiesty, Aokiy a podobné pseudo DJs, co se zlatým písmem podepsali na zburanizování a úpadku taneční kultury. Tady září hvězdy těch příznivců house music, kteří o tomhle žánru něco vědí.



Do Tisna naše grupa dorazila s předstihem a již den před zahájením jsme asi v deset večer zjisitli, že ve festivalovém areálu Garden nečekaně probíhá Defected pre-party. Za deset minut jsme byli na místě. Očekávali jsme jen pár navštěvníků, ale jaké bylo naše překvapení, když už nyní na parketě tancovalo několik stovek party people. První mejdan a ještě to ani nezačalo, uf! :) Sice jen do půlnoci, ale my jsme si to ještě prodloužili v nedalekém plážovém baru, odkud nás až do čtvrté ranní nepustil skvostný deep house londýnského DJ Mikea. Po tomhle flámu bylo dost náročné dostavit se na oficiální zahájení festivalu. Nakonec se nám to podařilo chvíli po sedmé večer, kdy už měl svůj set rozjetý jeden z našich oblíbenců, francouzský DJ a producent Folamour. A bylo to přesně takové, jak jsme očekávali: funky a nu-disco a moc příjemné vibrace rozvlnily již slušně zaplněný parket Beach stage. Ta byla vedle Main stage a Olive Grove jednou ze tří hlavních festivalových scén a jak se v příštích dnech ukázalo, nejen pro nás se stala tou nejzásadnější.



Oproti předchozím ročníkům zde tentokrát bylo pódium umístěno blíž k parketu, čímž vznikl opravdu těsný kontakt mezi DJs a publikem. A to samozřejmě velmi umocňovalo atmosféru, stejně jako nádherný výhled na okolní přírodu a hlavně fakt, že z téhle stage můžete klidně rovnou skočit do moře! Takže když v tomhle prostředí, navíc při západu slunce ve finále svého vystoupení pustil Folamour svůj vlastní největší hit "Devoted To U", zpívali s ním snad všichni přítomní a pak ho i odměnili bouřlivým potleskem. Večer však zdaleka nekončil... Jenže popisovat všechna skvělá DJská vystoupení tohoto fesťáku by zabralo tak padesát stránek. Proto jsem se rozhodl každý den pozastavit se především u těch, kteří zde předvedli mimořádný výkon či sklidili největší úspěch. A tak nemohu z prvního dne rozhodně opomenout famózní set Luke Solomona, který se dá jednoduše označit za deep undergroundový sešup. V tu chvíli již zcela narvanou Beach stage dovedl tenhle sympaťák doslova k orgasmu! Dokonce jsme kvůli němu zapomněli, že na hlavním pódiu už pěknou chvíli řádí ve své proslulé masce jeden ze současných favoritů elektronické hudby – Claptone. Stihli jsme až úplný závěr jeho vystoupení, ale i zde byl našlapaný dancefloor a mejdan v plných obrátkách. A my jsme věděli, že bude "hůř"...




Půl hodiny po půlnoci totiž dorazili pánové Simon Ratcliffe a Felix Buxton, kteří tvoří hvězdnou a "všemi cenami pomazanou" partičku jménem Basement Jaxx. Takže prostě Bingo Bango, podle jednoho z jejich nezapomenutelných hitů, který vytasili hned na startu, by se asi dala nazvat celá jejich dvouhodinová smršť. Našláplý tech house, chvílemi s latino a afro prvky a mnoha remixy či samply, ať už jejich vlastních tracků, či notoricky známých melodií typu "Pump Up The Jam", "The Bomb" apod. Tancující dav byl v tu chvíli rozsekán na hadry! Blížila se třetí ranní a my toho pro dnešek měli, jak se říká, "plný brejle". Škoda, že už jsme nezvládli celé následující back 2 back session big bosse Simona Dunmora s kráskou Sam Divine, který začal tak slibně jednou z nejpoetičtějších klubových záležitostí "Lovelee Dae" od Blaze a vzápětí loňským monster hitem "In Arms".




No a nastal den číslo 2. Tak to se asi pos*ali... Start v 9:00 ráno, na to jsme fakt neměli. :) Věděli jsme, že si to večer plně vynahradíme se zaškrtnutým line-upem, co rozhodně propásnout nehodláme. Po regeneraci na pláži a dobré večeři v jedné z místních příjemných restaurací jsme nastoupili do rozjetého vlaku, čímž myslím beaty valící se na už rozjuchaný parket. Ty měl na svědomí chlápek z Bronxu, kterému je, ač na to vůbec nevypadá, již čtyřiašedesát, a do role žijící legendy ho staví krom jiného fakt, že začínal s DJingem v nejlegendárnějším klubu Studio 54, o kterém zde ještě bude řeč! Pěkně, moc pěkně to John Morales připravil tomu, na koho zde dnes čekal největší zástup příznivců. Právě dorazil Simon Marlin aka The Shapeshifters, respektive hlavní protagonista tohoto dua, jež má na kontě remixy pro takové velikány, jako jsou Moby či dnes již oplakávaný George Michael.



Od chvíle, kdy se Simon objevil na pódiu, nebyl na Beach stage jediný obličej, který by nezářil úsměvy a štěstím. Čekali jsme hodně, ale tenhle mejdan neměl obdoby a stoprocentně se zařadil na špičku letošního Defected Croatia. Jedna lahůdka za druhou, kterou Shapeshifters servíroval, vyvolávala pokaždé hlučnou odezvu pařmenů a všechny ruce letěly "in the air". Podobně to vypadalo i na pódiu, kde se královsky bavili ostatní DJs, stage manažeři a dokonce i samotný šéf Defected. V téhle parné noci, kdy nepomáhal ani občasný závan od moře, ani nespočet vějířů s logem Glitterbox v rukou fanoušků, z nás všech doslova lil pot. Ale zastavte se, když vaše ušní bubínky i celé tělo masírovaly pecky jako Babertovo "In Your Eyes", kultovka "Passion" od Gat Decor nebo jeden z "nejvíc moc" hitů celé historie elektronické hudby: "At Night" od Shakedown. To pak, když celá stage zpívá: "Feel Much Better", zapomenete na vedro a dusno a hned se cítíte o moc moc líp. :)



Další hvězda, Todd Terry, již byla připravena, ale musel si ještě počkat, protože dav se Shapeshiftera nemohl nabažit a vytleskával si přídavek A tou největší bombou do finále nemohlo být nic jiného, než jeho vlastní, snad již tisíckrát zremixovaná a doslova "infekční" hymna "Lola´s Theme", která stanula v roce 2004 na samém vrcholu UK Singles Chart! Těžko popsat, co se v tuhle chvíli dělo... Každopádně hudba spojuje a teď to zde s trochou nadsázky byla jedna velká famílie. Mimochodem, zřejmě právě díky aktuálním remixům "Lola´s Theme" od Dr. Packera či Purple D.M., se tahle skladba stala zřejmě tou nejhranější na celém festivalu. Ovšemže jsme se po téhle neskutečné pařbě odešli na chvíli občerstvit, a to nejen pořádným drinkem, ale i moc dobrým "hambošem" v jedné z festivalových minirestaurací. Pravda, za cca deset "éček" pro našince žádná láce, ale což, dovča a léto... Pro zbytek večera jsme se rozdělili na dvě skupinky. Jedna dávala na Main stage říznější sound CamelPhat a já se s tou druhou vrátil na Beach, kde byl v akci zmiňovaný slavný černý americký producent Todd Terry. Autor nezapomenutelných melodií jako "Keep On Jumpin´" či "Something Goin´On", které k radosti všech zahrál i tento večer, nás pobavil a nezklamal, nicméně po The Shapeshifters bylo takřka nemožné udržet stejně tak kouzelnou atmosféru. Kolem jedné ranní se tradičně velká část osazenstva přesunula do nedalekého klubu Barbarella, kde pokračovala každou noc festivalová after party až do východu slunce. My jsme se ale rozhodli šetřit na další den, který byl především pro mě a mého kolegu DJe Sannyho ve znamení line-upu snů, sestaveného výhradně z DJs labelu Soulfuric Records z Miami. Ten se stal loni součástí Defected Records jako jeho sub-label.



Třetí den, sobota, a nápor těch, co si koupili vstupenku jen na den, či víkend. Takže nejvíc našviháno bylo právě v tuto noc! A na plážové stage za sebou Scott Diaz, Angelo Ferreri, Brian Tappert b2b J. Julius Knight a Copyright! Každý, kdo miluje funky a soulful house, tyhle mistry znal! Přišli jsme doprostřed setu anglického matadora Scotta Diaze, jenž má za sebou bohatou sbírku vlastních tracků i remixů včetně nedávných zásahů v dance charts s předělávkami Rapsonova "Heat" či slavné "Horny" od Mousse T. Osobně dodnes občas na vrchol setu vytáhnu jeho letitou klasiku "Lift It Higher" a s lidmi to stále dělá divy. :) Tady předváděl velmi uvolněný a příjemný set, nikam to nehnal, spíš zlehka roztancovával lidi a připravoval půdu pro své kolegy. Tím následujícím byl Angelo Ferreri, sympatický italský producent a majitel labelu Mood Funk, který v posledním desetiletí chrlí jeden funky a jackin´ house hit za druhým. Však i nejeden český DJ má jeho tracky v playlistu. Netrvalo dlouho a Angelo dostal narvaný parket do pořádné taneční euforky. Aby ne, když nám servíroval takové nálože, jako jsou jeho současné celosvětové "mrdy" "I´m Surprise", "Want To Say" a především totální "odbourávačka" "I´m Talking To You". I já je s oblibou hraji a zvlášť tu posledně jmenovanou. Skvělý set a zase nehorázně vysluněná nálada všech přítomných!



Ach jo, nechali jsme se tak unést, že jsem právě propásnul vystoupení mých dvou chorvatských přátel na hlavním pódiu. :( Na PEZNT jsem byl zvědavý a zvlášť na to, co udělá s party people jejich aktuální "anthem" s názvem "Toxic Love". Ale bohužel se zde všechno prostě stihnout nedá... Ve chvíli, kdy se Ferreri již téměř střídal s další dvojkou DJs, poslal do davu ještě dvě hóódně vzpomínkové záležitosti. "Revolution 909" od Daft Punk byla svého času doslova převratnou událostí, když tahle parta přinesla do elektronické hudby zcela nový, specifický sound. A na závěr pecka, kterou mám dodnes ve vinylovém archivu a už jsem ji asi nikdy nechtěl slyšet, protože jsem ji obehrál nejmíň tisíckrát. A kupodivu mi po letech znovu vykouzlila úsměv na tváři stejně jako všem kolem. Tim Deluxe a "We All Love Sax", což je opravdu fakt, a při tom sólu na ságo si zas všichni "cvrnkli" :) Těžko ale šlo z tohoto dne vypíchnout jednoho umělce, když dvojka Brian Tappert a Julius Knight rozhodně atmošku nenarušila a v druhé části své show snad ještě vygradovala. Obzvlášť slavná "Can't Get Enough" od Soulsearcher v novém remixu Illyus & Barrientos nebo "Thrill Me" od Junior Jack jsou takové jízdy, že opět celá stage řvala s rukama nad hlavou. A to byly ještě připraveny další hvězdy - Copyright - velké ikony house music!



Jen namátkou jejich nesmrtelné hymny: "In Da Club", "He Is", "Story Of My Life" nebo remix "Most Precious Love". Při jejich setu byl přeplněný parket zaplaven doslova návalem štěstí. Dostali jsme vše, od skvostných soulful house skladeb přes největší hitovky samotných Copyright až po našláplé euforky jako je remix "He Is The Joy" a neuvěřitelnou Soulfuric dub verzi "Dreamin´" od Lolleaty Holloway. Vše ještě umocnil sound system, na který jsem se vážně těšil, protože v našich klubech si takový zvuk bohužel moc neužijeme. Výkonný FunktionOne hraje totiž basy, o jakých se vám nezdá, výšky krásně cinkají a zvuk je naprosto čistý. A přesto, že to hrálo jako z praku, klidně si můžete povídat u beden a bez problému se slyšíte. Takhle to má vypadat, sound jsme ocenili úplně všichni! Copyright na vrcholu přidali skvělý mix "Now That We Found Love" či jednu z největších klasik "Brighter Days" od Dajae a už zase si všichni zpívali! Takže jdeme do finále a možná přijde i... Sám velký šéf Simon Dunmore! Objímal tuhle dvojici, děkoval oběma a nechával se tou velkolepou atmosférou unést natolik, že si vzal mikrofon a ohlásil dvouhodinový přídavek společného setu Copyright se všemi, kdo zde dnes vystoupili! Masakr... :)

Mimochodem, opět si nešlo nepovšimnout rozdílu oproti naší klubové scéně. Tady totiž publikum bez rozdílu věku a samozřejmě v čele s tím britským dokonale zná všechny producenty i DJs a dokonce je schopno bezchybně odzpívat většinu jak současných, tak především těch klasických house tracků! A těmi zde žádný z DJů rozhodně nešetřil, takže jsme si v podstatě prošli celou historií taneční hudby. Často až ke kořenům sahajícím k tomu nejluxusnějšímu funku a discu sedmdesátých let tak, jak je prezentoval kultovní newyorský klub Studio 54, který položil základy mixovanému DJingu a vlastně i samotné house music, jež z taneční hudby té doby vzešla a dodnes bohatě čerpá. To vše britští, američtí nebo třeba i nizozemští klubeři velmi dobře vědí a vnímají, hudební historii znají, klasiku milují a také patřičně uctívají. Na to se u nás, na rozdíl od 90. let, kdy jsme měli mohutnou a jednu z nejvyvinutějších klubových scén na světě, bohužel již poněkud zapomnělo. Ale není divu, myslím, že tehdejší generace internetu v plenkách byla mnohem víc "open minded", zajímala se a hledala, což se v dnešní zrychlené době přinášející "servírování pod nos jedním klikem" změnilo. Tohle platí samozřejmě globálně a komercializace taneční scény, kdy se kvalita hledá obtížně, je celosvětová. Nicméně "venku" je taneční muzika a všechny její odnože, včetně té undergroundové, bohatě prezentovaná v médiích a hraje se běžně v rádiích, což v zemi Kabátů a Rytmuse téměř naprosto chybí (Evropu 2 a Extravaganzu považuji spíše za odstrašující případ). Britským posluchačům - a nejen jim - přináší velkou osvětu mimo jiné právě i Defected, v podobě jejich stejnojmenného internetového rádia či dnes již proslulého pořadu Glitterbox, kam si každý týden zve jeho moderátor a DJ Melvo Baptiste ty největší ikony, které utvářely kulturu elektronické taneční hudby. Tak to bylo moje osobní, drobné pozastavení se nad vývojem taneční scény a pojďme k dalšímu festivalovému večeru.

Na chvíli jsme se zastavili na Sophii Lloyd na Main stage, a akorát stihli její nedávný klubový mega hit "Calling Out", který musí chytit za srdce každého. Ale nebyl čas zdržet se déle - dva hlavní "chody" pro nás totiž byly přichystány na pódiu u moře, které bylo pro dnešek celé pod hlavičkou Glitterboxu. První lahůdka právě nastoupila, aneb: "poklekněte, God Is a DJ, God Is Dimitri From Paris!" :) Osobnost, kterou snad není potřeba moc představovat, tak připomeňme aspoň, že má na kontě remixy pro taková jména jako Michael Jackson, Bjork, James Brown, Brand New Heavies či New Order. A víc už snad nemusím dodávat... Vystoupení tohoto pohodového a na pětapadesát rozhodně nevypadajícího týpka bylo plné nu-disca, nechyběl funky house a často ani jeho vlastní remixy soul-disca z éry již zmiňované "Padesátčtyřky". Největší radost všem udělal určitě rework Sister Sledge - "He´s The Greatest Dancer". Vražedná bomba, kterou slavný magazín Bilboard zařadil do stovky "greatest songů" všech dob! Pokud bych měl popisovat atmošku dané chvíle, jen bych se opakoval, ale můžu vám garantovat, že takovou zažijete málokde! Ke konci parádního Dimitriho setu nastal brainstorming.




Na hlavním pódiu se totiž objevili Spen a Karizma, kteří tu loni doslova excelovali. A po nich navíc dvojka nejkultovnější: Mr. Vega a Gonzales, nebo-li MAW. Vzhledem k tomu, že jsme je ale před rokem dali všechny, zůstali jsme na Beach a vyhrál to u nás ten, na koho jsme dnes čekali určitě nejvíc. Australský producent a dalo by se snad i říct král nu-disca, když tento styl svými mnoha remixy zásadně ovlivnil. Objevil se Late Nite Tuff Guy a za chvíli nebylo pochyb o tom, že je zde další mejdan, který si "za rámeček nedáme". A to včetně vsuvky s ďábelskou travesti show. LNTG si v setu vystačil převážně svojí tvorbou a nebylo divu, protože co track, to prostě hit. Ať se jednalo o "I Get Deep", opět zremixované Sister Sledge a jejich "Thinking of You" a "I Want Your Love" nebo třeba chytlavou smyčku v "That´s A Groove". Největší ovace ale sklidil jeho naprosto úžasný remix Princova "Controversy", když zpěv refrénu: "Do I Believe In God" musel být z parketu slyšet až v Princově studiu v nebi! K závěru přidal ještě pár tutovek od svých kolegů jako třeba "Strandbar" od Todda Terje či "Keep Pushin´" ve verzi Purple Disco Machine, k němuž se taky za chvíli dostaneme. Užili jsme si to náramně a Late Nite to sám na svém FB profilu shrnul nejlíp: "Thank you Defected Croatia and Glitterbox. That will go down as one of the best nights ever!"



A jdeme do úplného finále! Předposlední den už na mě dolehla slušná únava, takže jsem na chvíli mrknul na francouzskou legendu DJ Gregoryho s jeho lehce experimentálním setem. Nikdy jsem asi neviděl DJe tak pekelně soustředěného a doslova unešeného mixy, až tím poněkud ztrácel kontakt s publikem.To ale jeho proslulý chorál "Elle" odměnilo zaslouženým aplausem. Vystoupení Nightmares On Wax bylo velmi "happy" a "groovy" a řádnou porci funky deep selekce následně nakládal obecenstvu i newyorský mág Eli Escobar. Po půlnoci jsem však ponechal pařbu na Dennise Ferrera svým parťákům a zmizel se vyspat na závěrečný mejdan téhle šestidenní akce, kterou dokonale vystihuje motto Defected: "House Music All Life Long!"



Do areálu jsme poslední den vstoupili již odpolko a v piniovém háječku jsme si v polostínu dali relax a koupačku v moři. K tomu k nám doléhaly příjemné deep house tóny z plážového pódia vzdáleného od nás jen pár metrů. A ve chvíli, kdy už se začali na parketě zlehka vlnit první tanečníci, jsme to zabalili a spěchali se zkulturnit na večer. Po 20:00 jsme se vlnili už i my a to na hudbu Crazy P, respektive hlavního zástupce téhle party Chrise Todda, známého též pod DJ nickem Hot Toddy. Skladby jako "Never Gonna Reach Me", "One True Light" či nedávná "Hope You Can Wait" jsou klubové "šupice", za kterými stojí právě on. A přesně v takovém duchu se prezentoval i zde, což znamenalo hutnou basu, nezaměnitelně použité synťáky a sexy vokály. Pro nás naprosto skvělý rozjezd závěrečné noci. Ta pokračovala na Beach stage s partičkou rovnou čtyř pánů, kteří si říkají Horse Meat Disco. Ti jsou proslulí svými sety pohybujícími se od deep disca, přes punk funk, house až po techno! Tady ale rozjížděli mejdlo především v prvně jmenovaném stylu. Parket už byl zase plný k prasknutí a ohlušující jekot odměňoval především jejich vlastní remixy, třeba "Candidate For Love" od Joey Negra nebo "Dancing Into The Stars".

A zatímco na hlavním danceflooru pod taktovkou Rogera Sancheza jela též "big party", my, kteří jsme ho již viděli na minulých ročnících, jsme zůstali na závěrečnou "beach exhibici" celého fesťáku. A to s miláčkem publika a loňskou jedničkou mezi undeground house DJs. Dámy a pánové, Purple Disco Machine! A ukázalo se, že nechat právě jeho až na definitivní finále, byl skvělý produkční i hudební tah. Loni zde totiž na poslední noc nezůstalo zdaleka tolik pařmenů jako letos. A to zcela jistě i kvůli tomuhle drážďanskému funk-masterovi, který od první chvíle nenechal nikoho na pochybách, že je skutečně zlatým hřebem večera! Neskutečná taneční exploze se všemi hity Purple Disco Machine včetně jeho vlastních "Drumatic", "Body Funk", remixem slavné "Horny" od Mousse T., předělávky klasik "Street Life" a "Keep Pushin´" či luxusní verze "Swimming Places" od Jabreho. A pochopitelně nemohl chybět ani největší současný hit PDM, jeho remix již zmiňované oldschool hymny "At Night". Po celou dobu byla na parketě hlava na hlavě a všichni zpívali a křičeli s rukama mířícíma vzhůru! Bylo to nádherné zakončení celého Defected Croatia, který má nejen podle zúčastněných, ale i dle zahraničních médií slušně našlápnuto stát se nejlepším světovým house festivalem. Pokud se jím tedy už nestal...


A tak jsme se k ránu rozloučili s krásným areálem Garden, naposledy se ohlédli na přístav s párty lodí, která každý den vyjížděla na mejdanovou plavbu, na vysmáté tváře pomalu odcházejících clubberů i na tři parádní pódia, která do nás celých šest dní pumpovala to nejlepší z taneční hudby. Snad třeba právě vás naláká vše popsané a možná příští rok navštívíte tento festival, který si i přes vzrůstající počet návštěvníků stále zachovává příjemnou, "friendly", až takřka rodinnou atmosféru. Defected zde totiž vytváří dokonalé prostředí k naplnění vlastního hesla provázejícího Glitterbox radioshow. A to zní: "Where Love Lives"!

DJ Fun

foto: Julien Duval + archiv