REPORT
Report z akce Kölsch @ Roxy od čéši
Tak se nám opět po týdnu přiblížil poslední pracovní den a s tím spojený začátek víkendu. Do Roxy se v páteční večer po nějaké době vrátil producent Kölsch, velikán současné elektroniky. Tento pán v klobouku, dánský vypravěč nádherných hudebních příběhů a člen nezávislého labelu Kompakt, nám tentokrát v čtyřhodinovém setu přišel přednést skrze aparaturu svůj aktuální hudební příběh...
Kölsch totiž před nedávnem, konkrétně v září, dodělal své další studiové album s názvem "1989", kterým dokončil svou hudební trilogii, jež by snad mohla popisovat jednotlivé životní fáze od dětství až po dospívání. Dokonce si pro své precizní zvukové stopy na albu pozval ke spolupráci 24 členů orchestru vedeného skladatelem Gregorem Schwellenbachem. Roxy byla pro tento večer vyprodaná a na místě zůstalo pouze několik desítek lístků, takže bylo již od začátku jasné, jak to uvnitř asi bude po celou noc probíhat... Přesto jsem byl nakonec velmi mile překvapen, že klub zřejmě důrazně dodržuje povolené množství lidí, a tak zde nakonec bylo i celkem dost místa k tančení.
Dorazil jsem lehce po půlnoci a dlouhý had čekající nejen před vstupem, ale i u šatny mi dal jasnou zprávu, že tady to už začalo. DJ Fatty M udával v klubu již tradičně své tanečně snové tempo a vybíral úžasné tracky, co navozovaly správnou atmosféru před hlavní hvězdou večera. Klub se nořil spíše do temnějších barev a lidé už vyhřívali prostor na provozní teplotu. Fatty M je dle mého jedním z našich velmi nadaných DJs, nejen svým citem k hudbě, ale i verbálním projevem za mixem. Jeho styl mě baví, tracky které vybírá, mají jedinečný zvuk a nezapadá tak úplně do těch nemastně neslaných DJs.
Pro začátek jsem zkoušel procházet klubem a zdravit přátele, kteří přijeli z mnoha koutů republiky, jelikož jsem věděl, že v průběhu noci k tomu již zcela určitě nebude prostor. Už však nastal čas, kdy za přehrávače přišel on, pán v klobouku, celý v černém a v teniskách, které zářily na celý klub. Kölsch si nachystal vše potřebné pro svůj čtyřhodinový maraton a Roxy vybuchla v jeden z prvních bouřlivých aplausů. Začal pozvolna, zlehka a tak nějak opatrně. Chvílemi to bylo malinko táhlejší, takové až neosobní, ale ne špatné, to určitě ne... Moc dobře však věděl, co a jak dělá, protože 4 hodiny rozjet a udržet, to chce plán!
Kölsch to však měl během následujících okamžiků ve svých rukou! Hrál a hrál a hrál a Roxy mohla jen tančit, užívat si každičký tón, basu a vše s tím spojené. Hrál známější věci i ty celkem neznámé, co mě však překvapilo, to byl například celkem tvrdý a starý techno track "The Bells" od samotného tvůrce elektronické hudby pana Jeffa Millse. Měl jsem chvílemi husí kůži, chvílemi ruku nad hlavou a skoro celou dobu úsměv od ucha k uchu. Slyšel jsem hodně, viděl jsem spoustu známých a užil si noc jako dlouho ne. Závěr v podobě tracku "All That Matters" bylo něco tak emotivního a silného, že by se člověk snad nechal vystřelit na Měsíc.
Nemám víc co k tomuto výkonu dodat. Pan Kölsch se předvedl za pultem jako opravdový hudební mág, skladatel tónů a zvukových stop, které zanechaly snad v každém jedinci této noci hlubokou stopu a zážitek. Také musím vyzdvihnout profesionální projekci, která dokonale doplňovala celou tuto hudební ódu a úžasně vyplňovala celý prostor po vizuální stránce.
Na závěr měl opět hrát DJ Fatty M, ale asi nemohl čekat na ranní vystoupení a tak se na hlavní pódium postavil původně na druhém podiu hrající DJ Arturo Legoretta. Prořídnuvší klub tak náhle odhalil tvrdší a temnější hudební stránku a já se pomalu odebral domů. Roxy stále a bez ztráty dechu udává skvělé tempo a to nás toho ještě velmi mnoho čeká... Děkujeme!
foto: Foto Besi