Report z Transmission Prague 2017 od čéši

Před arénu jsme dorazili kolem půl jedenácté a přiblížili se již ke značnému davu, který se pomalinku hýbal dovnitř. Museli jsme se na chvíli rozdělit a po vyřízení všech mých náležitostí jsem i já vešel do O2. Jelikož jsem věděl dopředu, jak často bývají horní šatny přeplněné, zamířili jsme rovnou dolů a do postraních chodeb, kde tradičně bývají další, mnohem volnější šatny. Toto je ale jen maličký neduh k dořešení, že nikde není pořádně zřetelněji ukázáno, kam se lidé mohou vydat, nebo jsem si toho nevšiml, a spousta lidí tak měla u šaten velký problém.



My jsme tudíž nečekali v součtu ani nějakých 10 minut, ale co jsem mohl zpětně postřehnout, vstup a šatny letos byly velkým zádrhelem... Mnozí tak nestihli ceremoniál ani některé vystupující. Na ploše se v tu chvíli stále ještě nenacházelo tolik lidí, jako tomu bylo například loni, což bylo na jednu stranu fajn, člověk si našel příjemné místo vpředu na tanec, a došel si v klidu pro pití, na druhou stranu to ukazovalo na velký časový prostoj pro některé od jejich příchodu do O2.



Prvním hrajícím pro nás, kterého jsme začali více vnímat a na něho tančit, byl v tu chvíli Purple Haze. Tedy Sander van Doorn ve své temnější podobě, který skvěle nastartoval dnešní noc. Byl jsem velice potěšen, že již od začátku se hrál opravdu dobrý trance, který odsýpal a neobsahoval žádné extra laciné tracky či zvuky. Purple Haze mě i spoustu dalších viditelně bavil a přiváděl do skvělého tanečního tempa, které jsme si mohli užívat na špičkovém zvuku za doprovodu tisíce tanečníků a tanečnic.



Zvuk, stage, tanečnice a vizuální stránka nemá v ČR obdoby! Co se týče samotné konstrukce, ta byla letos o něco více strohá, jelikož překonat tu loňskou, to už půjde opravdu jen těžko... I tak se zde vždy setkáte jen s tím nejlepším, co se týče vybavení jak zvukovou technikou, tak světelným parkem, který se vždy projeví až v pozdějších hodinách. Nechápal jsem ale, proč se tolik lidí tlačilo ve střední části parketu, když vpředu bylo opravdu "poloprázdno", a u zábradlí se dalo celou noc tančit jak na bále.



Po Sanderovi nastoupil zdomácnělý, rezident TM, Markus Schulz se svou Dakotou. Jak jsem loni již zmiňoval, Markus má svá vystoupení na TM tak nějak nahoru/dolů. Musím přiznat, že letos to nebylo zlé, přesto ale spíše směrem dolů - rozhodně se dalo vyždímat víc jak z přednesu jeho samotného, (nebyl vůbec tak komunikativní, jak ho známe) tak i z nás tanečníků. Do line-upu bych ho dal opačně, protože po rozjetém Sanderovi už neměl příliš šancí na úspěch. No a projekce s panem Trumpem mě tedy opravdu nebrala...



Co se týče ceremoniálu pro celou TM s podtitulem "The spirit of the warrior", ten byl parádní, a v tomto desetiminutovém vizuálně hudebním programu se naplno ukázala jak lasershow, tak i například fireshow či přelétávající světlice! Ty světlice mají však jednu nevýhodu... Nevím přesně, o jaký šlo časový moment, ale dělobuchy a petardy směřující směrem dolů nebyly ideálním provedením. Pár lidí v davu bylo prý lehce zasaženo a pořádající agentura United Music nyní celou tuto nešťastnou proceduru řeší a oficiálně se za ni již omluvila.



Ferryho druhé vystoupení na TM v projektu Gouryella mělo skvělý spád a náboj. Jasně, že každému se asi líbí něco jiného, i já vlastně nejvíce čekal až na ranní show, ale celkový dojem z Ferryho mám velice pozitivní a světelná show doplňující jeho výkon byla dechberoucí! Vyvážený set plný tanečních ploch, které ihned po něm převzal Fila z projektu Aly & Fila, aby pokračoval v parádní jízdě.



Každého DJe představila úvodní projekce zaměřená na určitý typ válečníků z dob dávno minulých. Fila byl typ válečníka "samuraj", řídící se kodexem Bushido. A tak to Fila hned na začátku rozsekl jako samuraj katanou protivníka a spustil nefalšovanou trance baladu. Vynikající začátek, který pokračoval po celý jeho set, a nenechal nikoho ani vydechnout, i když pár momentů tam měl, takových, při kterých jen sníte a jste rádi, že můžete také trochu odpočívat. Pro mě opravdu nečekaně krásný taneční trance!




Posledním vyslechnuvším byl Simon Patterson. Velice dobře jsem si ho pamatoval z minulosti, kde se v ranním setu na TM kdysi představil. Těšil jsem se na něj jak malý kluk a absolutně naplnil mé očekávání. Jeho úvodníkem byl válečník "viking" a stejně jako on prostupoval válečnými vřavami na chladných místech severu, také Simon chladně a nekompromisně završil pro mě tuto velice povedenou TM. Velice jsem si užíval jeho našlapaný tech-trance a to, jak krásně načasované to bylo. Rána jsou na TM klasicky pro mě tím nejlepším...



Shrnout tuto monstrózní akci v pár odstavcích je pomalu nemožné. Letošek bude ve znamení největší laserové show předvedené u nás, naprosto skvěle vychytanými kostýmy a úžasnou show. Bude však provázena i rozpaky z nevychytaných základních věcí, jakými jsou šatny, záchody a fire show. Určitě bude potřeba vzít si k srdci tyto věci a opět to posunout o krůček kupředu. TM je světová, přilákala opět obrovské množství cizinců, a pokud chce UM zvyšovat standardy, je dobré přijmout i trochu té kritiky, jelikož akci má tato agentura opravdu skvělou, a jsem vždy velice pyšný, že se jí mohu zúčastnit.

Všechny dostupné sety k poslechu zde.

čéša

foto: blaster

video: ronny