Report z akce BE25: Stephan Bodzin live od čéši

Vyzvedl jsem natěšenou skupinku tanečníků a tanečnic až z dalekého Brna a vyrazil po klidném posezení směr Roxy. Před klubem již panovala radostná atmosféra, jež se šířila frontou až dovnitř. Vstupenky se totiž daly stále zakoupit i na místě, a bylo zřejmé, že tato noc bude opět ve znamení velmi těsného mejdanu, což mi nikterak nevadí, jelikož jsem si tu již odtančil opravdu mnoho nocí v podobném stylu. Prvním hrajícím DJem, tedy DJkou, byla IM Cyber, kterou pamatuji již jako mladý nesmělý chlapec z doby, kdy hrávala D´n´B, což jí šlo báječně, ale rovné beaty, kterým se věnuje nyní, jí dle mého sluší ještě o chlup více. Nádherně připravovala klub na správnou taneční vlnu a s milým úsměvem rozdávala hudební radost a štěstí.



Celkem svižně plnící se Roxy mohla po jejím výstupu okusit svěží tóny pro mě i pro mnoho dalších lidí ještě ne příliš známého jména Shaftling. Ani já jsem netušil, o jaké jméno se jedná, ale jeho set byl naprosto epesním přednesem skvělých tracků a vyvážených ploch, které publikum oceňovalo vášnivým tancem a jásotem. Shaftling je totiž v rovných beatech nováčkem, jelikož také přesedlal pod tímto pseudonymem na tento směr, ve kterém se ale našel dokonale. Jeho set mě bavil od prvního tracku do posledního nájezdu. Výběr skladeb byl dokonalý a dozajista mohu potvrdit, že po tomto výkonu na mainstage před panem Bodzinem získá ohromnou novou vlnu sledovatelů a obdivovatelek. Díky pane, fakt super set!



Musím říci, že jsem velice ocenil, že jsme v tuto chvíli tančili za DJem, jelikož dole to dunělo a znělo až drasticky. Zvuk byl výborný, ale opravdu velice hlasitý a celonoční pobyt na dolním parketu by znamenal několikadenní výpadek sluchu. I když pro někoho by to mohla být výhra a dobrá výmluva, pokud nechce poslouchat například manželku doma... Na příchod pana Bodzina jsme však čekali už dole v davu, kde jsme se tísnili společně se stovkami těl a čekali tu opravdovou hudební exkurzi do blažených tónů a zvuků v jeho podání. Spousta lidí bohužel následně měla výtku proti Roxy - plný klub, málo místa, vzduchu a tak nějak všeho s tím spojeným. Ale lidi, tohle není divadlo, tedy vlastně kdysi bylo, ale je to klub, tady se tančí, mačká, užívá se davové šílenství. Já pamatuji doby, kdy lidé tančili v bundách na hlavním schodišti, jelikož se nedostali ani k šatně. Páni, takové časy nám už vyhlášky a různé normy ani nedovolí zažít...



Každopádně mistr už byl za pultem a a chopil se svých mašinek. Začalo masivní intro a neskutečný nájezd, když vtom najednou bum! Ticho, totální výpadek... Nikdo nevěděl, co se děje, chvíle zmatených pohledů se měnila v nekonečně dlouhou pauzu a hledání zdroje ticha. Tím byl asi vytrhlý napájecí kabel jedné z těch důležitých mašinek na stole... Naštěstí se vše podařilo po chvíli napravit a maličko rozhozený pan Bodzin začal své kázání o dokonalých trackách a kvalitní elektronické hudbě. Lidi šíleli, poznávali nepoznané a zažívali extázi jak navenek, tak uvnitř jejich rozpálených těl. Bylo to něco neuvěřitelného, vyrazili jsme opět nahoru k němu a mezi přátele zažít ten pohled, pohled na někoho, kdo hudbou žije, miluje ji a předává ji v okamžiku všem těm kolem jako jednotný celek.



Atmosféra byla fantastická, jako když exploduje bomba plná euforie, nadšení a štěstí! Kdo něco očekával, musel být spokojený, já byl unešen, jelikož samotný závěr byl dokonalou třešinkou na tomto báječném hudebním dortu. V průběhu noci se nám posunul čas, avšak biologické hodiny ukazovaly něco jiného a já tak bohužel vynechal set DJe Biodana a využil chvilku, jak nabrat sílu na cestu domů v chilloutu, kde jsem si trochu odpočinul a mohl strávit i pár příjemných minut v pohodlí pohovky a dát oraz svým znaveným nohám.



Roxy, ty víš že jsi pro mě tím nejlepším, jsi mou klubovou matkou, co mě vychovala, jsi chrámem, ve kterém prožívám očistu od všeho špatného, od všeho venkovního stresu a díky tobě se vždy cítím jako znovuzrozený. Tak vydrž dalších několik desítek let a brzy opět na zatančenou!

čéša

foto: Kuba Zatloukal