REPORT
Datum: 28.08.2002
Napsal: Deepdance
Summer Of Love 2002
Letní festivaly jsou snad nejoblíbenějšími a nejnavštěvovanějšími akcemi v průběhu roku. Není podstatné, kde festival je a jak se tam lidé dostanou, ale hlavním tahákem bývá našlapaný line-up a široké možnosti v tom, jak strávit den a noc. Ani letošní ročník Summer Of Love nebyl výjimkou. Účast i samotný průběh sice mírně poznamenal aktuální stav v Čechách, ale i tak se jednalo o povedený festival, který nedělal ostudu svým předcházejícím ročníkům.
Ani letošní ročník Summer Of Love (SOL) nebyl výjimkou. Účast i samotný průběh sice mírně poznamenal aktuální stav v Čechách, ale i tak se jednalo o povedený festival, který nedělal ostudu svým předcházejícím ročníkům.
Na úvod si dovolím se trochu zamyslet nad samotným vývojem festivalů a i když se bude jednat o pojednání nevztahující se k samotnému SOL, snad se bude jednat o zajímavé čtení. Historie letních tanečních festivalů, tak je zná většina mladých lidí, sahá někam k polovině 90. let minulého století. Předtím se sice také pořádaly festivaly, ale bez nutnosti velkých financí a velkých hvězd. Začátky letních festivalů byly, stejně jako začátky všeho jiného, silně hektické a dá se říci, že i romantické. Následný vývoj znamenal pro návštěvníka nutnost sahat neustále hlouběji do peněženky a přijímat stále víc informací a novinek. Ovšem právě toto léto se vývoj zastavil. Festivaly již nabízejí vše, co mohou a již nemohou přinést nic nového. Pokus tohoto léta by se dal nazvat NUTNOSTÍ VELKÉ MEDIÁLNÍ HVĚZDY. Ovšem dle mého názoru se jednalo pouze o poslední výstřel. Publikum tuto vlastnost velkých tanečních festivalů přijalo sice s nadšením, ale z celkového hlediska to mělo pouze minimální dopad na inovativnost a počet návštěvníků těchto akcí. Osobně jsem velmi zvědav, zda se příští rok dočkám spojení taneční a popové hudby nebo nějakého jiného stylu, ale co vím určitě, festivaly už budou, z pohledu toho co mohou nabídnout, pořád stejné. Ovšem je určitě správné zmínit se i o tom, že kvalitativně šly taneční festivaly rapidně nahoru. Mobilní WC, pitná voda zdarma, široká škála možnosti utrácení a v neposlední řadě silná a masivní reklama.
Ale teď již k samotnému SOLu. Letošní ročník Summer Of Love by se dal nazvat "jedním z řady a přitom jedinečným". Osobně jsem se právě na tento festival těšil nejvíce a zklamán jsem určitě nebyl. V následujících řádcích se vám pokusím přiblížit proč.
Stejně jako minulý rok se festival odehrával na pozemcích dostihového závodiště v Pardubicích. Výběr tohoto areálu je určitě plus k dobru. Kvalitní plocha totiž sama o sobě obsahuje vše, co je potřeba k dodržení určitého standartu a jedná se o areál velmi přehledný a snadno dostupný z celé republiky.
Návštěvník SOLu byl hýčkán, rozmazlován a nucen. Hýčkán rozsahem nabízených služeb, rozmazlován kvalitou line-upu a nucen k vyprazdňování peněženky. Ceny za vstupy na tančení festivaly se úměrně zvedají s mediální známostí "hlavního tahouna". Ovšem i když se ceny i u SOLu neustále zvedají, pořád ještě se nejednalo o ten nejdražší festival léta. Nejdražší vstupné se dalo pořídit za 600 Kč, což je v poměru velikost/cena adekvátní. (jenom pro zajímavost - pokud se zvedání cen udrží ve stejném tempu, již příští rok budeme platit za vstupné na festivaly kolem tisícovky!!!). Ceny na barech uvnitř areálu byly také snesitelné. Dalo se koupit téměř vše od vody přes uzeniny a točené pivo a také oblečení, audio nahrávky a dokonce i party doplňky. K prodeji na oficiálních barech SOLu byl zvolen systém žetonů. Tento systém sice umožňuje organizátorům mít plný přehled o prodaném sortimentu a hlavně o vybraných penězích, ale minulost poukázala, že návštěvníci akcí tento systém nemají moc v oblibě. Ovšem na SOLu jsem osobně nezaznamenal problémy s prodejem a to bylo určitě také plus k dobru.
Organizátoři, jak dnes již bývá zvykem, nezapomněli ani na zdravotní zabezpečení návštěvníků. Zmiňuji se proto, že jsem byl osobně svědkem úplného zhroucení jedné slečny a poměrně profesionálního zásahu záchranného týmu. Co mě ovšem překvapilo bylo to, že jsem onu slečnu asi po dvou hodinách potkal pořád v dost zbědovaném stavu na opačném konci areálu. Osobně jsem se tedy rozhodl trochu si vyzkoušet kvalitu "záchranky" a navštívil jsem je. Mohu z určitostí říci, že alespoň ke mně se zdravotníci chovali velmi slušně, vstřícně a profesionálně.
Areál byl v letošním roce koncipován trochu jinak než tomu bylo v minulosti. Bylo dáno více prostoru pro návštěvníky a to, věřte nebo ne, na úkor prostoru pro VIP. V prostoru areálu jste mohli navštívit 7 scén, prodejní bary, internetovou kavárnu, stánky různých organizací souvisejících se scénou a spoustu prostoru pro sezení, ležení či tancování.
Kvalita samotných scén byla zarážející. A to v dobrém slova smyslu. Kvalitní zvuk, výborná světla, optimální prostředí, laser show, videoprojekce atd. Dvě z nejdůležitějších scén (hlavní ELEKTRONIK BASSLINES a druhá hlavní CONNECT2TECHNO.CZ) byli postaveny dost daleko od sebe a tak jsem nenašel moc míst, kde by se zvuk ze scén tloukl. Na obou scénách byl postaven velmi kvalitní zvuk, který nabízel zajímavý a snad i trochu nový poslech. Zvuk nebyl zbytečně předimenzován a bylo znát, že byl postaven přímo na míru pro onu jednu konkrétní scénu. Silný zážitek na obou těchto scénách nabízela světelná show. Jednalo se opravdu o to nejlepší, co jsem kdy v životě viděl (nejsilnější show jsem zaregistroval při nástupu a produkci hlavní hvězdy večera). Každý reflektor na konstrukci přesně vyplňoval světelnou hru, která umocňovala vše, co měl člověk pod ní v hlavě. Světla zároveň nebyla postavena tak, aby se tloukla a tak si návštěvník mohl na každé scéně vychutnat právě jenom to umění onoho jednoho osvětlovače.
Samostatnou kapitolu tvořil na SOLu C.LOUNGE CHILL ZONE stan. WAX opět dokázal, že umí vytvořit výborné odpočinkové místo, které jako by bylo vytrženo z kontextu celé akce. Po vstupu si člověk připadal jako na opačném konci světa a tím se nabízel návštěvníkům pocit příjemného osvobození od rychlého tempa rytmů "tam venku".
Dalším plusem, který jsem zaznamenal byla výzdoba hlavní scény. Ta byla pojata ve stylu "Léta lásky" a oficiálního, mohu-li to tak nazvat, maskota festivalu - slunečnice. Celý prostor oddělující návštěvníky od pódia byl vyplněn právě těmito rostlinami, což rozhodně působilo velmi uvolněně a vesele. Nejvíc si tuto výzdobu mohl člověk vychutnat večer před úplným setměním, kdy barevná světla z reflektorů ještě nebyla tak silná, aby definitivně přebila barvu květů. Před nástupem hlavní hvězdy noci mohl také návštěvník nechat zalahodit oku, když se oblohou rozzářil ohňostroj úctyhodných rozměrů a současně s tím se nad hlavní scénou ze tmy vynořil hořící název festivalu. Podívaná to bylo vskutku úchvatná.
Další a určitě velmi důležité plus znamenal pro SOL skok o několik úrovní výše nad své konkurenty. Jedná se o rozsah stylů, které festival nabízel. Že se pořád jednalo o taneční styly je jasné ovšem jejich rozsah byl právě na tomto ročníku opravdu zarážející. Návštěvník si mohl vybrat z hip-hopu, ravu, techna, techtrancu, junglu, breakbeatu, housu a to jsem ještě určitě na několik dalších zapomněl. Sám se neodvážím tvrdit, zda je tato skutečnost rozmanitého výběru vhodná, ale určitě je příjemná. Tato vlastnost festivalu se také zcela logicky promítla do návštěvníků akce. Pryč jsou ty doby, kdy jste na letním festivalu potkávali pouze samé techno-nadšence. V dnešní době můžete na takovéto akci narazit i třeba na vlastní rodiče nebo na svého kamaráda "hopera" a to jenom poukazuje na rozmach taneční hudby za posledních pár let.
Celkově byl SOL "jedním z řady a přitom jedinečným". Jedním z řady festivalů, které jsou stejně všechny o tom samém, a to o setkání lidí a společném odpoutání se od reality a jedinečný svým pojetím, nápadem a hlavně tradicí. Lidé se na tomto festivalu opravdu bavili a to lze nazvat celkovou výhrou. Vše ostatní je nedůležité.
Možná jste postřehli, že v celém tomto článku nepadlo jediné jméno aktéra festivalu. To proto, že na akcích takovéto velikosti vystupuje tolik umělců, že není v lidských silách pojmout všechny a tím si udělat jedinečně objektivní názor na celkovou produkci. Osobně jsem se sice snažil pojmout co nejvíce, ale i tak se neodvážím napsat, že výkon onoho byl velmi slušný nebo velmi špatný, když nemohu říci, že jsem jeho produkci slyšel celou nebo ji, v některých případech, nemám s čím srovnávat, protože aktér vystupuje na České půdě poprvé.