Open Air Field 2002

O svém známém, zarytém příznivci punkrockové hudby jsem se v minulosti již zcela jistě zmínil. Podruhé v životě byl svou agilní sestřičkou přinucen navštívit taneční party a infiltrovat tak cizí, jemu stále ještě neznámou komunitu lidí. Zvláštních, jak sám tvrdí. Kráčejíc v situaci mlčenlivého ticha, pohroužen do skeptických úvah o vývoji počasí náhle prohodil v tónu hodném aristokrata ledabylou poznámku. "Tahle diskoška bude hustá." "Diskoška nevím, ale hustá určitě," opáčil jsem - s úsměvem na rtech pochopitelně. Naše zablácené postavy právě míjely pár vášnivě se líbajících dospívajících dívek.

Léto je tu. Mladí lidé pomalu, ale jistě ztrácejí společenské zábrany, oblečení se až na nezbedné výkyvy počasí stává přebytečnou zátěží, zábava a bujaré veselí jsou jedinou přijatelnou prioritou. Neklamné znaky bouřlivého prázdninového období se vytouženě objevují všude kolem nás. A jak už bývá na "české taneční" zvykem, s nimi i nespočet hudebních festivalů. Ten první důležitý je úspěšně za námi. Tak jako každá velká a v tomto případě i významná akce, vyvolal letošní Open air field agentury Lighthouse mnoho ohlasů či reakcí. S potěšením můžeme po důkladném studiu vašich názorů konstatovat, že veskrze positivních. Jak tedy celý kulturou a zážitky napěchovaný večer vypadal? Pusťme se po zdlouhavém a chápu, velmi nudném úvodu zuřivě do něj.

Návštěvníky posledních dvou ročníků areál místa konání pravděpodobně nikterak nepřekvapil. Osvědčený a krom několika drobností i funkční koncept party zůstal zachován a pořadatel si tak může bez váhání připsat další bod za organizačně dobře zvládnutý odvedný kus práce. Nedostatek financí tentokráte zapříčinil menší počet připravených pódií, no nicméně trochu paradoxně zavdal příčinu bohulibému uspokojení z absence nekonečně dlouhých přesunů jež všichni zkušenější partypeople VELMI důvěrně znají. Na pěti stageích se představila špička domácí i zahraniční elektronické hudby v čele s premiérovým koncertem světoznámé formace Chemical Brothers na území bývalého Československa.

Vzhledem k nepřízni počasí započalo celé dění oproti plánu v drobném časovém skluzu a nutnosti odvolat angažmá několika prvních DJs s původního propagovaného line-upu. Z bohatého spektra vystoupivších umělců si právo na první positivní zmínku zaslouží bez dlouhých diskuzí český projekt E.C.A. Myslím, že málokdo z nezasvěcených očekával natolik kvalitní hudební přednes rázného a přesto natolik fantasticky melodického tech-houseového rytmu. Mladíkům budiž vynaložené úsilí poprávu odměněno. Černým Petrem a ranou do zad se zcela neočekávaně stala presentace celebrity ze spojených států Felix da Housecat. Zmatek jenž prostoupil jeho zdaleka ne bezchybný set překvapil nejednoho z přítomných. Několikasekundový výpadek souvislé zvukové vlny pak ortel vynesl přirozeně a sám.

K Chemikům. Ántré, na které se nezapomíná. Zhruba tak by se dala popsat atmosféra prvních skladeb populárního projektu v doprovodu halasného povyku tisíců zvědavých lidí. Kreativitu hoši nezapřou a ve vyhrazeném časovém pásmu představili klasické výplody svého umu v dokonalé re-konstrukci beatů, ploch či melodických vazeb. Dle reakcí publika soudě, pro krajana mírně náročné, ale v každém případě zajímavé. Perličky a stoprocentní jistota skvělé chutě v podobě jmen Davea Angela či Sashi smysl rozebírat nemá, myslím, že reportáže z jejích vystoupení v Roxy jasně načrtnou v jaké poloze se schopnosti obou mistrů nesou.

Humberto, tedy zůstaňme přesní - Technowigwam si s rejem na hlavním pódiu v žádném případě nijak nezadal. Christian Smith a slovenský bůžek Tibor vysvětlili tanečníkům fyzickou interpretaci výrazu "mazec" a nasadili laťku ostatním poměrně dosti vysoko. Jungle Zoo a Freestyle club zůstaly zasvěceny menšinovým stylům, tedy junglu, elektru, 2stepu a klidným odnožím houseu. Pro některé bude podstatnou informací fakt, že z projektů Bad Company a Stanton Warriors dorazil na místo konání v obou případech pouze jeden člen uskupení. C-Lounge a neméně důležitý, krásný, sofistikovaný a poeticky půvabný stánek Techno.cz, zcela vhodně dokreslil kolorit proboštských bažin. Dle vyjádření posádky OK 231-A vyvolaly u cestujích zpozorované žluté bludičky paniku.

Závěr bude krátký. Letošní, třetí pokračování zatím nejoblíbenější akce pod širým nebem se opět vyvedla na jedničku. I přes obrovské a nepříjemné kaluže bahna z celé desítky tisíc lidí vyzařovala positivní nálada a odhodlání skvěle se bavit. Problémy pro velká podujetí podobného rozměru typické, nepřekročily únosnou mez a nezpůsobily snad žádné markantní problémy. Propříště jen pozor na kyvadlovou linku a možná i parkoviště.

Je tu! Léto! Zbývá sedm týdnů plných pohody. Celých dlouhých sedm týdnů.
Ve Svojšicích nashle!